Svátek má: Oleg

Zprávy

Velikost textu:

Při každé demonstraci se objeví agresivní jedinci

Při každé demonstraci se objeví agresivní jedinci

Při všech demonstracích je nutné počítat, podobně jako v klidné společnosti, že až 2 % lidí představují agresivní jedinci, píše František Roček v komentáři pro Prvnizpravy.cz

Z demonstrací v Hongkongu
9. září 2019 - 06:20

Procentuálně tento fakt je ve společnosti po celém světě více méně konstantní. A tzv. závadových osob se sklonem ke kriminálnímu chování (a tvrdým politickým aktivitám) je ve společnosti minimálně 5 %.

Eskalace násilí byla proto předpokládána: Demonstranti začali stavět barikády a vrhat na policisty kameny a zápalné lahve. Čínská administrativa preventivně hrozila zesílením čínské vojenské přítomnosti v oblasti.

Nelze teoreticky vyloučit ukončení hongkongského majdanu násilně. Ale na tom se shodnou demonstranti i bezpečnostní orgány, že jde o poslední možnost, o kterou kvůli mediálnímu humbuku nemají čínští mandaríni zájem.

Násilí ale není ze strany státních orgánů motivováno podobně jako u demonstrantů. Násilí je jenom jedním z řady způsobů řízení společnosti.

Demonstranti nemají jinou alternativu než tvrdohlavě odporovat, ale z dlouhodobého hlediska nezískají nic. Pekingští mandaríni mají naopak větší manévrovací prostor.

Začátkem týdne (3. a 4. srpna 2019) vyvolala škodolibou radost informace, že správkyně Hongkongu Carrie Lamová oznámí oficiální stažení návrhu zákona, který by umožňoval vydávání lidí podezřelých z trestných činů do pevninské Číny.

Ve skutečnosti to nemá praktický význam. Jde jenom o okrajový technický problém. Čína postupně přitvrzuje svůj vliv v oblasti Hongkongu již přes 10 let a bude pokračovat i nadále až do okamžiku plného převzetí správy nad Hongkongem.

Demonstranti trpí iluzí, že nesmlouvavý postoj úřadů jen zvyšuje jejich odhodlání.

„Mohli zatknout skoro tisícovku lidí, ale právě tolik jich je znovu v první linii, protože jsou stále nahrazováni novými,“ sdělil listu The Guardian mladý počítačový expert Ryan Lee, který se sám v průběhu tří měsíců změnil v pouličního bojovníka, jenž se v ochranném obleku nevyhýbá střetům s policisty. „Akceptuji revoluci a krveprolití. Pokud může naše násilí přinést pozitivní změny, jsem ochotný se zapojit,“ vysvětlil. (e15.cz, 1.9.2019 v článku Situace v Hongkongu se vyostřila)

Ryan Lee nakonec zjistí, že ve skutečnosti odhodlání demonstrantů nemá význam. Situace se nezlepší.

Malé zopakování: Taktické odložení jednoho návrhu zákona berou tzv. demonstranti alias protestanti jako velké vítězství. Nějaký Ben Wray napsal: „V Hongkongu vítězí moc lidí, protože vládní systém městského státu - založený na starém britském koloniálním modelu, ale s čínskou státní kontrolou - je pod silným tlakem…“

V tom samém článku je modlitba za pokračování demonstrací: „Demonstranti zvítězili se svou původní žádostí, ale po týdnech policejního násilí a zadržení demonstrantů bez obvinění chce hnutí prosazovat jejich občanská práva… Po sedmi mrtvých (?? kde se vzali??) a více než 1200 zadržených je nepravděpodobné, že bychom viděli konec tohoto historického povstání...“

Také je iluzí tvrzení, že násilné ukončení protestů by Čína zaplatila tím, že by jednou provždy ztratila přízeň obyvatel Hongkongu. Ve skutečnosti větší část obyvatelstva stejně lituje návratu Hongkongu pod Čínu, protože si zvykla na uvolněný režim pod britskou správou. Ale zároveň vědí, že již nikdy tomu nebude jinak.



Demonstrace jako radioaktivní spad

Při výbuchu atomové nálože nejde jenom o devastaci okolí žárem, radiací a tlakovou vlnou, ale do velké vzdálenosti i radioaktivním spadem. Podobné důsledky budou mít demonstrace v Hongkongu.

Nebude to pozítří, ale jedno je jisté již dnes: I v českých médiích se hovoří, že města jako Šen-čen nebo Šanghaj postupně zvyšují svou váhu vůči Hongkongu.

Z preventivních důvodů Čína zvýší význam Šen-čenu tak, aby potlačila význam Hongkong pro Čínu, a tím i v zahraničí.

Např. poblíž Hongkongu v oblasti Šen-čenu v nově budované aglomeraci žije 13 milionů lidí. Obrazně řečeno je to výhledově jakési čínské Silicon Valley. HDP v roce 2017 Šen-čenu poprvé předehnal HDP Hongkongu. Jeho burza má tržní kapitalizaci 3,5 miliardy amerických dolarů, pomalu se vyrovnává Hongkongu s 3,8 miliardami dolarů.

K tomu trochu dojmologie aneb co vnímali čeští basketbalisté: „… (Jedeme) do čínského Silicon Valley, neboť i tak se říká Šen-čenu, kde jezdí taxíky na elektřinu a svým vzhledem připomíná trochu Singapur a hodně Hongkong…“ ((Miroslav Němý, Budíček v pět ráno. A pak už Čechy vítaly palmy a slunce, Mladá fronta DNES, rubrika Sport, 7.9.2019)

Nejedná se ale jenom o Šen-čen. V okolí jsou celkem 4 velká města. Demonstranti poškodili budoucnost Hongkongu tím, že Peking bude dlouhodobě snižovat význam nestabilního Hongkongu – to je ekvivalent spadu radioaktivity. První signály jsou zřejmé již dnes na tzv. momentální úrovni: „Agentura Fitch Rating po měsících nepokojů snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Hongkongu o jeden stupeň na AA. Výhled ratingu je negativní, což znamená, že se může dále snižovat. Rating však stále zůstává na vysoké úrovni a Hongkong je hodnocen jako velmi kvalitní dlužník.“( poradci-sobe.cz, 6.9.2019)    

Veškeré informace získané od června 2019 o demonstracích poslouží k identifikaci protestujících a vytvoření nekonečného seznamu desítek tisíc demonstrantů. Jejich kádrový profil bude mít velmi mínusový kredit. Dnešní středoškoláci mohou doplatit za 10 let na to, že protestovali proti Číně. Leda by se mezitím očistili ochotnou spoluprací s Čínou. Někdo tomu říká kolaborace.

Protesty nemají jenom politické pozadí, a mladí tím reagují na sociální problémy, které se od sjednocení s Čínou hromadí. Zajímavé postřehy přinesl Michal Kaderka v článku Těžké dilema firem v Hongkongu (E15, 30.8.2019): „Ještě na konci devadesátých let byli obyvatelé Hongkongu oproti Číňanům na pevnině za ekvivalent jakéhosi Západního Němce, protože i nízkopříjmoví pracovníci si mohli na pevninské Číně užít celkem luxusní dovolenou. A nejen to.

„Vždycky si byli vědomi své koloniální kultury i vzdělání, které Číňanům tolik imponuje, protože je považují za důležitou součást statusu střední třídy,“ říká Yan (38), advokát z právnické korporace v Pekingu. Podle něj už mladíci z Hongkongu ale nejsou silnou konkurencí ani na sňatkovém trhu. „Pokud to nejsou bohatí finančníci, jsou zajímaví jen pro svůj pas, který jim zaručuje bezvízový styk skoro do celého světa,“ doplňuje…“


Kaderka. V článku také upozorňuje, že firmy v Hongkongu začaly těžit i z čínských talentů, pro které byl Hongkong atraktivní.
„…začali hongkongským pracovníkům ve službách konkurovat méně kvalifikovaní Číňané. To vše ale dopadá na mladší generaci, která musí čelit silné konkurenci na pracovním trhu a nedostupnému bydlení,“ uvádí Kaderka.

Parlamentnilisty.cz  uveřejnily 1.9.2019 rozhovor s ředitelem Centra pro studium lidských práv na Nankchajské univerzitě, jimž je profesor Čchang Ťien. Profesor obhajoval současný čínský režim a o Hongkongu uvedl: „…na nepokojích se podílejí hlavně mladí lidé. Proč se to děje? Protože tam dochází k rychlému růstu cen bydlení a životní podmínky se k tomu přiměřeně nezlepšují. I když mladí lidé pracují tvrdě, nemohou si dovolit zaplatit ceny tamních bytů. A hlavně to, podle mého mínění, staví tamní mladé lidi do zoufalého postavení….“

Na ekonomických problémech mladých v Hongkongu se shodují kritici i zastánci velké Číny.

Suma sumarum: Že bezpečnostní aparáty demokratických západních států mají potichu zájem o čínské zkušenosti sice vypadá jako konspirativní úvaha, ale že jde o realitu naznačuje i toužebné přání autora článku (a2larm.cz, 28.8.2019, Matouš Hrdina: Protesty v Hongkongu jsou laboratoří moderní revoluce): „…V ulicích Hongkongu se bojuje s vizí temné globální budoucnosti, kterou si nikdo z nás nepřeje. A bez ohledu na to, jak bude hnutí nakonec úspěšné, je už teď jasné, že obdobné taktiky a principy občanského aktivismu včetně padajících stožárů s kamerami už brzy uvidíme i v ulicích New Yorku, Londýna či Prahy….“

Je potřeba k tomu něco dodat?  

Třeba to, že září je měsíce přípravy taktiky jak spustit super blázinec na 70. výročí založení Čínské lidové republiky 1. října. S plánovanými velkými oslavami v Číně protestanti v Hongkongu dumají nad velkou demonstrací. Čínští mandaríni budou chtít minimalizovat demonstrace.

Psychologové jistě upozorňují, že i ti obyvatelé Hongkongu, kteří fandí demonstracím, ale jsou opatrní, by mohli na 1. října vyjít do ulic. Mnozí to pojmout jako poslední protičínskou akci než se stáhnou do opatrného ústraní. Demonstrovali by nenásilně jenom kvantitou – mohlo by se vyrojit i přes 2 miliony pasivních (nenásilných) demonstrantů? Jistě. Stačilo by vyjít do ulic a nesnažit se dobýt letiště či budovu parlamentu nebo jinou čínskou vládní ikonu. Prostě „zaplavit“ Hongkong velkým jezerem postávajících lidí.

Jsem velmi zvědav, jak si s tím mandaríni poradí.


(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)