Svátek má: Anastázie

Komentáře

Gerrymandering - danajský dar Ústavního soudu Parlamentu České republiky

Darem Ústavního soudu ČR Parlamentu ČR není jen výrok o zrušení částí volebního zákona a odsouzení dosavadního právního stavu...

...na jehož vzniku se podílel i současný předseda Ústavního soudu, který veřejnosti vysvětluje význam a potřebu změny zákona o volbách. K jeho sepsání by soudce ÚS prof.Jan Fillip potřeboval jen 48 minut.

Podle našeho názoru bude větším problémem stanovení volebních okrsků, ke kterému se vyjadřují v první vlně reprezentanti různých politických stran, kteří si pravděpodobně již dokázali spočítat, jak by to pro ně mohlo být nejvýhodnější.

Tím se ale dostávají k problému, který se podle svého amerického vzoru z roku 1812 ze státu Massachusetts nazývá „gerrymandering“.  Jeho cílem je úprava volebních obvodů/okrsků ve prospěch politické strany, která má dostatečnou legislativní sílu takovou změnu prosadit.

Mnozí argumentují tím,  že existující  volební obvody  nerespektují přirozené hranice územně definovaných celků, počet jejich obyvatel, hustotu osídlení a mobilitu obyvatelstva nadaného volebním právem..

Jiní to považují za účelové tvrzení, zlořád, který se objevuje většinou v zemích s většinovým volebním systémem. Známe jej ale i tam, kde existuje  volební systém poměrný.

O Nizozemsku, kde mají zkušenosti s jedním (celostátním) volebním obvodem, víme, že tam není gerrymandering v parlamentních volbách, ale je známý z voleb komunálních.



V ČSR existoval gerrymandering v letech první republiky. Jeho cílem bylo snížit vliv německy mluvících občanů Česká republiky ve volbách. Ale nejde jen o historii.  Wikipedie uvádí, že “nejkřiklavějším případem z posledních let byly volby do obecních zastupitelstev v roce 2010 v Praze. ODS ovládající pražské zastupitelstvo v předchozím volebním období iniciovala a prosadila nové rozdělení území Prahy na sedm devítimandátových obvodů, v jehož důsledku se fakticky zvýšila uzavírací klauzule z 5% na 7–8%, a do pražského zastupitelstva se tak nedostaly některé subjekty, které by jinak na mandáty ve volbách dosáhly (koalice SNK a SZ). ODS díky tomu i navzdory velkému propadu mohla po volbách vytvořit velkou koalici s ČSSD a udržet se v české metropoli i nadále u moci.


Zajímavá byla kritika a angažmá v této záležitosti tehdejší  soudkyně  ÚS Elišky Wagnerové a Pavla Rychetského,  kteří poukazovali na protiústavnost tohoto gerrymanderingu, a která podle jejich slov a mj. „umožnila měnit pravidla během hry“.

Bude zajímavé sledovat, jak jednání o volebních obvodech/okrscích bude probíhat dnes, a které politické strany budou lépe počítat a získají, nebo se budou snažit získat, v parlamentních jednáních a hlasováních pro sebe nějaké výhody díky úpravám volební aritmetiky. Dokonce i v případě, že by byla zavržena   D´Hondtova metoda výpočtu mandátů pomocí volebního dělitele, ve prospěch  Imperialiho, Hagenbach-Bischioffivy, Hareovy nebo Hare-Niemeyerovy, Droopovy a dalších metod, které už byly sice projednávány,  ale neuznány za vhodné před dvaceti lety.  

Zdenk Zbořil